Přírodověda pro 4. třídu

Co budeme umět na konci školního roku?

Rozmanitost přírody

  • Rozlišit vybrané jedovaté a jedlé druhy hub, kulturní a plané rostliny (z nich některé jednoleté, dvouleté a vytrvalé byliny, některé keře, listnaté a jehličnaté stromy, jedovaté rostliny (znát jejich nebezpečnost), léčivky a běžné plevele (podle místních podmínek).
  • Rozlišit některé rostliny podle diakritických znaků, (např. jabloň – hrušeň, smrk – modřín), uvést příklady odrůd kulturních rostlin (např. brukve zelné).
  • Cíleně pozorovat přírodniny.
  • Uvést rozdíly mezi výživou zelených rostlin a hub.
  • Rozlišit základní orgány rostlin (kořen, stonek, list), jejich funkce a uvést příklady přizpůsobení orgánů prostředí..
  • Hovořit samostatně o přípravě živočichů a rostlin na zimu (hmyz, obratlovci, zimní spánek, opad listů, oddenky, hlízy).
Náplň vyučování
Rozmanitost rostlin a hub na podzim: poznávání stavby těla (orgány) a způsobu života, životní podmínky, přizpůsobování změnám prostředí, závislost výskytu na podmínkách prostředí.
Výživa rostlin; rostlina kulturní a planá, bylina jednoletá, dvouletá, vytrvalá; dřeviny (keře, stromy jehličnaté a listnaté); rostliny jedovaté, užitkové, léčivé.
Plevele a jejich poznávání.
Druh a odrůda.
Houby (základní stavba, výživa); jedlé, nejedlé a jedovaté houby.
Poznávání rostlin a hub v naší přírodě.
Příprava živočichů na zimu.
Poznávání rostlin kulturních, jednoletých, dvouletých, vytrvalých, jedovatých, užitkových, léčivých.
Rozlišování plevelů, keřů, jehličnatých a listnatých stromů.
Odlišování několika odrůd (např. ovoce).
…a při rozšířené výuce možná také
  • Rozlišit základní orgány rostlin (kořen, stonek, list), jejich funkce a uvést příklady přizpůsobení orgánů prostředí.
  • Hovořit samostatně o přípravě živočichů a rostlin na zimu (hmyz, obratlovci, zimní spánek, opad listů, oddenky, hlízy).

Neživá příroda, rostliny i živočichové v zimě

  • Změřit hmotnost tělesa na vahách (v g, kg), měřit objem odměrným válcem (v ml, l), teplotu teploměrem (ve °C), čas hodinkami a stopkami.
  • Zacházet s kompasem a magnety a využívat je v praxi (např. při pochodu terénem, při dělení směsí).
  • Poznat vybrané nerosty (např. sůl kamennou, křemen) a horniny (např. žulu, pískovec) a vysvětlit příčiny jejich zvětrávání; vznik půdy.
  • Popsat některé změny v přírodě, k nimž dochází v průběhu dne i roku.
  • Pozorovat život rostlin a živočichů v zimě a vyvozovat z pozorování závěry (přizpůsobení nepříznivým podmínkám, výživa, úkryty, vztahy mezi organismy).
  • Vést si o pozorováních stručný záznam.
Náplň vyučování
Měření vlastností látek – praktické uplatňování a využívání poznatků a dovedností.
Magnet, magnetická síla, kompas.
Vlastnosti vzduchu, vody, hornin a nerostů, půdy (opakování a rozšiřování vědomostí).
Změny neživé přírody (roční období, délka dne).
Domácí zvířata – kočka, pes (etologie, chov).
Živočichové v přírodě v zimě (stavba těla, způsob života, význam v přírodě a pro člověka na vybraných příkladech s využitím regionálních možností).
Rostliny v přírodě v zimě, např. jehličnany, trvalky (přečkávání nepříznivých podmínek na příkladech).
Práce s magnety a kompasem.
Praktické měření hmotnosti, objemu, času, teploty, rozpouštění látek, zjištění vzlínavosti půdy.
Pozorování srsti savců.
Vyvozování závěrů s pozorování.
…a při rozšířené výuce možná také
  • Poznávat další nerosty a horniny.
  • Seznámit se se způsoby chovu domácích zvířat.
  • Orientovat se v kalendáři přírody (např. rozlišení stop, „čtení“ stop, chování živočichů v přírodě, přílet a odlet ptáků, probouzení ovocných stromů, vývin obilnin).

Přírodní společenstva na jaře

  • Rozlišovat základní ekosystémy (les, potok, rybník, louka, zahrada, pole) a uvést jejich charakteristiku (žijící organismy, vztahy mezi nimi).
  • Rozeznávat některé z vybraných jarních rostlin a hub (např. muchomůrku zelenou, žampion ovčí).
  • Vysvětlit vztahy organismů a neživé přírody (např. získávání potravy, úkryty, ochrana před nepřáteli).
  • Popsat některé základní práce v zemědělství, vodním hospodářství a lesnictví (např. sázení stromků) podle regionální praxe a sezonního principu.
  • Zasadit stromek nebo keř, vypěstovat některou z běžných zelenin.
Náplň vyučování
Rozmanitost života ve vybraných přírodních celcích (např. les, potok, rybník, louka, zahrada, pole)
Příklady nejčastějších jarních rostlin, živočichů a hub ve sledovaných přírodních celcích a společenstvech, jejich poznávání.
Vzájemná závislost organismů a neživé přírody v přírodních společenstvech.
Vlivy člověka na přírodní společenstva.
Význam přírodních celků pro člověka (zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství).
Pozorování života jednotlivých organismů, jejich rozlišování.
Vycházka a pozorování polních prací, života lesa, rybníka apod.
…a při rozšířené výuce možná také
  • Prácovat s atlasy rostlin, živočichů a hub.
  • Pořizovat sbírek částí rostlin.
  • Lisovat celé rostliny (zakládání herbářů), pořízovat sbírky šišek jehličnanů.
  • Návštívit přírodovědnou stanici, muzea, arboreta, botanickou zahradu.