Hudební výchova pro 4. třídu

Co budeme umět na konci školního roku?

Co se naučíme?

  • Pracovat nejméně s 10 písněmi (v durové i mollové tónině, nejméně s 8 poslechovými skladbami (v dur a moll) a nejméně s 4 hudebně pohybovými hrami.
  • Při rytmizaci a melodizaci textů tvořivě obměňovat hudební modely v dur v rozsahu sexty.
  • Vypracovávat notový záznam „svých“ melodií.
  • Postupně nabýt povědomí o významu B. Smetany a A. Dvořáka.
Náplň vyučování
Repetice.
Legato – staccato.
Vztah předvětí a závětí.
Téma.
Dvojhlas.
Stupňování (gradace uvnitř skladby).
Stupnice dur.
Tónika.
Osminová nota s tečkou, čtvrťová s tečkou. G klíč. Noty h1, c2, d2.
Předznamenání – bé, křížek.
Hudební forma malá (a, b; a, b, a) a rondo.
Polka.
Epizody ze života skladatelů poslouchané hudby.
Prodlužování výdechu, vázání tónů, sjednocování hlasového rozsahu (c1 – d2). Přenášení slyšených vysokých a hlubokých tónů do hlasové polohy žáků. Průprava dvojhlasu. 8. stupeň a spodní 5. stupeň.
Hra lidových písní na orffovské hudební nástroje (melodie v rozsahu sexty), doprovod dvěma tóny na nástroje melodické a ad lib. na rytmické. Hra čtyřtaktové předehry, meziher a dohry.
Kroky se zhoupnutím ve 3/4 taktu (např. sousedská). Předvětí – závětí a celá perioda, realizované „hrou na tělo“. Vyjádření charakteru poslouchané hudby a emocionálního zážitku pohybem. Taktování na dvě a tři doby.
Rozlišování melodie od doprovodu. Rozpoznávání dvojdílnosti a trojdílnosti v hudbě (a, b;a, b, a), rondo. Sledování vztahu předvětí a závětí, ukončení závětí). Odlišování durového a mollového tónorodu. Pikola, hoboj, fagot, saxofon, pěvecký sbor (dětský, mužský, ženský, smíšený). Poslech písně lyrické, žertovné a hymnické. Pochod. Polka a valčík (od B. Smetany a A. Dvořáka).
Tvořivé hudební hry v dur s rozsahem oktávy a s využitím durového a mollového kvintakordu.