Cizí jazyk pro 3. třídu

Co budeme umět na konci školního roku?

Upozornění

Obsah učiva cizího jazyka je rozdělen do několika etap. První etapa je společná pro 4. a 5. třídu, z tohoto důvodu jsou osnovy pro obě třídy na našich stránkách shodné.

Co se naučíme?

  • Porozumět krátkému vyslechnutému sdělení.
  • Jednoduše se ústně vyjadřovat.
  • Zvládat základy techniky čtení a psaní.
Náplň vyučování
Základní pravidla výslovnosti, přízvuk, vázání, rytmus, větná melodie
slovní zásoba (přibližně 500 – 700 lexikálních jednotek produktivně)z tematických okruhů:já a moje rodina, domov, škola, město, denní a týdenní program, příroda, styky s přáteli, země příslušné jazykové oblasti a ČR – a situací: pozdravy, představení, seznámení, poděkování, prosba, omluva, blahopřání, vyjádření souhlasu, nesouhlasu, radosti, lítosti, poskytování základních místních, časových aj. informacím, domluva setkání, nákupy různého zboží ap.
základní podoba vět oznamovacích, tázacích, rozkazovacích, konstrukce sloužící k vyjádření záporu, základních časových a prostorových vztahů
pravopis produktivně osvojených slov a tvarů, základní poznatky o psaní velkých písmen, o dělení slov a o interpunkci
základní geografické údaje týkající se nejvýznamnějších zemí příslušné jazykové oblasti, známá města, některé kulturní památky, různé zajímavosti ze života dětí, odlišné zvyky ap.
poslouchat s porozuměním běžné pokyny a jednoduchý souvislý projev vyučujícího, poslouchat reprodukovaný projev (v přirozeném tempu i s několika neznámými výrazy snadno pochopitelnými z kontextu nebo situace)
číst nahlas plynule a foneticky správně jednoduché audioorálně připravené texty, číst potichu jednoduché texty obsahující převážně známé jazykové prostředky, vybrat z jednoduchého textu základní informace, při četbě používat abecední slovník učebnice
reprodukovat a obměňovat pamětně osvojené mikrodialogy, formulovat otázky a odpovídat na ně, vyžádat si a podat jednoduchou informaci, reagovat ve vymezených situacích a vést jednoduchý dialog v rámci vymezených tematických okruhů, recitovat zpaměti několik říkanek, básniček a reprodukovat je se správnou výslovností, popř. zazpívat několik písní
písemně obměňovat krátké probrané texty, formulovat jednoduché otázky a odpovídat na ně, po audioorální přípravě sestavit jednoduché sdělení (pozdrav, vzkaz, blahopřání, krátký dopis).

Co se naučíme v anglickém jazyku?

  • Číst a vyslovovat srozumitelně jednotlivá slova.
  • Reprodukovat slovní zásobu ze známé tematické oblasti v přiměřeném rozsahu.
  • Pozdravit a krátce se představit.
  • Rozumět jednoduchým pokynům učitele.
  • Zeptat se a jednoduše odpovědět na dotaz na jméno/věk osoby.
  • Zeptat se a jednoduše odpoví na dotaz na jméno/věk osoby
  • Psát jednoduchá slova a věty dle předlohy a přečíst je.
  • Pojmenovat věci, které nám jsou blízké, a napsat je.
  • Reagovat na jednoduché, každodenně užívané příkazy a žádosti.
  • Rozumět pomalému a správně vyslovovanému dialogu.
  • S pomocí učitele vyhledat slovíčka ve slovníku učebnice.
Rozpis učiva pro anglický jazyk

Skladba

  • pevný slovosled anglické věty
  • skladba věty jednoduché – nutnost vyjádřit v anglické větě podmět; základní slovosled anglické věty dvojčlenné
  • vazba there is/are
  • věty oznamovací, rozkazovací a tázací
  • vyjadřování záporu ve větě
  • spojování jednoduchých vět v souvětí (and, but, or)

Tvarosloví

Podstatná jména
  • základní pravidla užívání členů
  • konkurence členů a přivlastňovacích a ukazovacích zájmen
  • pravidelné množné číslo
  • nepravidelné množné číslo frekventovaných podstatných jmen
  • vyjadřování českých pádů (slovosledem i předložkami)
  • přivlastňovací pád
Přídavná jména
  • stupňování jednoslabičných a dvojslabičných přídavných jmen pomocí přípon
Zájmena
  • zájmena osobní a přivlastňovací nesamostatná
  • zájmena ukazovací a tázací, neurčitá
Číslovky
  • základní číslovky 1 – 100
Číslovky
  • sloveso be, have (got); otázka a zápor
  • slovesa modální: can, must, need not
  • děj obvyklý: přítomný čas prostý; otázka a zápor pomocí do
  • děj aktuální: přítomný čas průběhový
  • vyjadřování budoucnosti: budoucí čas prostý
  • vyjadřování minulosti: minulý čas prostý sloves be, have, do
  • minulé tvary pravidelných sloves
  • nepravidelná slovesa dle výskytu v učebnici a komunikativních potřeb
  • plné a stažené slovesné tvary

Další slovní druhy dle zařazení v učebnici a komunikativních potřeb

Francouzský jazyk

Rozpis učiva pro francouzský jazyk

Skladba

  • základní větné vztahy a větné členy (podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení)
  • pořádek slov ve francouzské větě; jednoduchá inverze
  • jednoduchá věta oznamovací, tázací, rozkazovací a zvolací
  • věty kladné a záporné; větný zápor (ne…pas)
  • existenciální vazba il y a
  • souvětí souřadné: slučovací (et), odporovací (mais)
  • souvětí podřadné (que ve významu že, parce que)

Tvarosloví

Podstatná jména a člen
  • rod a číslo podstatných jmen; pravidla pro tvoření množného čísla
  • člen určitý a neurčitý, jejich tvary, základní pravidla o jejich užívání a absenci; stahování členu le, les s předložkami de, a
Přídavná jména
  • rod a číslo přídavných jmen, pravidelné a nejfrekventovanější nepravidelné tvary při tvoření ženského rodu a množného čísla
  • shoda přídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny (jako přívlastek, jako jmenný přísudek)
Zájmena
  • osobní zájmena nesamostatná (v podmětu) i samostatná
  • zvratné zájmeno se
  • ukazovací a přivlastňovací zájmena nesamostatná (= určovatelé)
  • tázací zájmena qui, que (qu°est – ce que), quoi, quel, le (= určovatel) – neurčitá zájmena on, quelque chose, quelqu°un, tout
Číslovky
  • základní číslovky 1 – 1 000 000, řadové číslovky první – desátý
Slovesa
  • kategorie osoby a čísla
  • pravidelná slovesa na – er, slovesa se změnami kmenových samohlásek a s pravopisnými změnami typu acheter, s°appeler, commencer, corriger
  • pomocná a nepravidelná slovesa etre, avoir, aller, faire, dire écrire, lire prendre (apprendre, comprendre)
  • zvratná slovesa
  • neosobní výrazy il est, il fait, il faut
  • časy a způsoby: indikativ přítomného času (présent de l°indicatif), opis pro vyjádření blízké budoucnosti (futur proche – aller + infinitiv), rozkazovací způsob, podmiňovací způsob přítomný, kondicionál (conditionnel présent) pouze vybrané tvary je voudrais, je pourrais, j°aimerais jako lexikalizované jednotky
Příslovce, předložky
  • nejfrekventovanější příslovce a předložky v souladu s rozsahem slovní zásoby a s probíranými místními, časovými, event. dalšími vztahy
Uváděcí výrazy
  • voici, voil¸, c°est, ce sont

Německý jazyk

Rozpis učiva pro německý jazyk

Skladba

  • jednoduchá věta oznamovací, tázací, rozkazovací, rámcová konstrukce
  • slovosled v těchto větách
  • vyjadřování záporu včetně kein

Tvarosloví

Podstatná jména
  • používání členu určitého a neurčitého
  • 1. , 3. a 4. pád č. jedn. a množ. – zpočátku převážně lexikálně
Přídavná jména
  • v přísudku
  • skloňování a stupňování pouze lexikálně podle komunikativních potřeb
Zájmena
  • osobní, přivlastňovací, záporná
  • dtto – skloňování kromě 2. pádu
  • tázací W – např. zájmena wer, was
Číslovky
  • základní do tisíce
  • řadové (lexikálně podle komunikativních potřeb)
  • datum
Slovesa
  • časování: pravidelná slovesa, pomocná, způsobová a nejužívanější, nejfrekventovanější nepravidelná slovesa a slovesa s předponami odlučitelnými
  • zvratná slovesa pouze lexikálně
  • oznamovací způsob: přítomný čas
  • rozkazovací způsob
  • vazba ich möchte
  • vyjádření budoucnosti tvarem přítomného času
Příslovce
  • obdobně jako u přídavných jmen
  • tázací W – příslovce wo, wann, wie, warum, wieviel
Předložky
  • nejfrekventovanější se 4. a 3. pádem, splývání se členem
Spojky
  • frekventované souřadící spojky
Citoslovce
  • lexikálně (wau, miau, muh, pfui, nanu …)

Ruský jazyk

Rozpis učiva pro ruský jazyk

Skladba

  • jednoduché věty oznamovací, tázací, rozkazovací s hlavním zřetelem k strukturám odlišným od češtiny
  • vyjádření vykání

Tvarosloví

Podstatná jména
  • rod podstatných jmen se zřetelem k rozdílům proti češtině (lexikálně)
  • praktické užívání tvarů podstatných jmen typů – zavod, škola, pravilo v rámci frekventovaných syntaktických struktur a souhrnný přehled těchto vzorů
  • frekventovaná nesklonná podstatná jména, např. – metro, kino
Přídavná jména
  • 1. a 4. pád jednotného a množného čísla typu – novyj, molodoj
Zájmena
  • praktické užívání tvarů osobních zájmen ve frekventovaných syntaktických strukturách
  • zájmena přivlastňovací a ukazovací v 1. a 4. pádě jednotného a množného čísla
  • skloňování zájmen – kto, čto
Číslovky
  • základní číslovky 1 – 100 lexikálně
  • vyjadřování celých hodin (2 – 4 časa, 5 časov) a roků (2 – 4 goda, 5 let) lexikálně
Slovesa
  • časování sloves typu – čitať, govoriť v přítomném, budoucím a minulém čase
  • praktické používání tvarů nejfrekventovanějších sloves se změnou souhlásek – pisať, skazať v přítomném, budoucím a minulém čase
  • časování nepravidelných sloves – moč, chotěť, žiť, jechať
  • frekventované tvary zvratných sloves (lexikálně podle komunikativní potřeby)
  • frekventované tvary rozkazovacího způsobu (lexikálně podle komunikativní potřeby)

Španělský jazyk

Náplň vyučování

Skladba

  • základní větné vztahy a větné členy (podmět, přísudek, předmět, příslovečné určení, přívlastek)
  • pořádek slov ve větě
  • jednoduchá věta oznamovací, tázací, rozkazovací
  • věty kladné a záporné
  • věty vztažné
  • hay
  • souvětí souřadné slučovací (y), odporovací (pero)
  • souvětí podřadné (que – ve významu že, porgue, si – ve významu zda)
  • využívání syntaktické podobnosti se strukturou české věty

Tvarosloví

Podstatná jména
  • rod a číslo podstatných jmen, pravidla tvoření množného čísla
  • člen určitý, neurčitý a nulový, základní pravidla o jejich užívání
  • stažené tvary určitého členu – el – s předložkou – de – (del), – a – (al)
  • člen nulový při oslovení, u jednoslovných názvů měst a zemí
Přídavná jména
  • rod a číslo přídavných jmen
  • přechylování přídavných jmen
  • shoda přídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny (jako přívlastek, jako jmenný přísudek)
  • přídavná jména označující národnost
  • apokopa bueno, malo, grande, alguno, primero, tercero
Zájmena
  • osobní ve funkci podmětu i předmětu (přímého i nepřímého)
  • přivlastňovací nesamostatná
  • ukazovací (i v samostatném postavení)
  • tázací (que, quién, cuánto)
  • vztažné que
  • neurčitá zájmena algo, alguién, alguno, todo, otro
Číslovky
  • základní (1 – 1 000 000), řadové (1. – 10.)
Slovesa
  • kategorie osoby a čísla
  • pravidelná slovesa na – ar, – er, – ir
  • nepravidelná slovesa ser, tener, estar, querer, poder, ir, hacer, dar, decir, saber
  • slovesa se změnami kmenových samohlásek e – ie, o – ue
  • zvratná slovesa
  • časy a způsoby: indikativ přítomného času (presente), vyjádření blízké budoucnosti opisem ir + infinitiv
  • rozkazovací způsob (tykání) v kladném tvaru
Předložky
  • vyjadřování tzv. pádových vztahů a místních a časových funkcí a, de, con, en, para
Přéíslovce
  • nejfrekventovanější příslovce v rámci probírané slovní zásoby
Spojky
  • y, que, porque, pero, si (viz skladba)